Pokud jste také víla/mořská panna, můžete nám na náš mail (skolaprovilyamorskepanny@email.cz) posílat vaše zážitky a my je uveřejníme sem. Vždy napište jméno, od koho zážitek je, a nějaký název zážitku. Pokud chcete, můžete napsat i datum.

Podmořské dobrodružství

Od: Jíti

Ráno jsem vstala poněkud brzy jelikož jsem viděla sestru ještě spát a tak jsem se potichu vytratila z pokoje a pak i ze zámku.Chvíli jsem si jen tak plavala ale pak jsem si vzpoměla na jeden příběh od rodičů a zatoužila jsem po prozkoumávání.Po několika hodinách jsem se dostala k místu kde jsou ukryté křišt'álové jeskyně a hned do jedné jsem vplula.Když jsem vplula do jeskyně tak jsem zjistila že je větší než se zvenku zdálo a tak jsem se vidala jednou chodbičkou a po cestě jsem vyděla různě velké a barevné ryby,různě barevné a lesklé kristaly,prapodivné a při tom krásné rostliny a mnoho dalšího zajímavého.Proplouvala jsem tolika chodbičkama a v každé mě vždy něco překvapilo a něco jsem sebrala na ukázku domů.Při tom prozkoumávání jsem dočista zapoměla na čas a když jsem si to uvědomila tak jsem chtěla plavat domů ale při cestě jsem narazila na velkou skupinu medůz a pak ještě na skupinu špatně naladěných žraloků.Ani nevím jak ale podařilo se mi jak mezi medůzama tak mezi žralokama proklouznout bez nějaké rány.Když jsem dorazila kolem svačiny do zámku tak rodiče vypadali docela naštvaně ale díky Máje a bratrům je to přešlo a z dárků co jsem přinesla z jedné jeskyně jsme vyrobili různé sladidla,koření,ozdoby a mnoho jiného.Ještě téhož dne jsem vplula do pokoje kde jsem našla balíček kde bylo napsáno moje jméno a když jsem ho otevřela tak tam byla ozdobná spona do vlasů v podobě měsíčního květu jak tvrdili sourozenci.Sice nevím kdo mi ji daroval ale at' to byl kdokoli tak jsem mu děkovala.Po večeři jsem se sourozenci vplula do mého a májininého pokoje kde jsme si nějakou chvíli povídali a bavili než jsme šli ulehnout.Ve snech jsem na celý den vzpomínala a doufám že zas někdy budu moct to tam navštívit.

Sen, nebo skutečnost

Od: Jíti

Ráno na mě čekalo dost velké překvapení a to že když jsem společně s Májou vešli do trůního sálu kde jem si všimla dotyčnýho mladíka a přímo jsem mu vletěla do náruče se slovy "Tak moc ráda tě vidím živého a zdravého Wile!!!" a on mi odpoví "Já tebe taky má perličko!".Po těchto slovech zrudnu až si začnou ostatní myslet že se rozteču.Pak mě někam chtěl vést a podle názoru rodičů a sourozenců jsem usoudila že to nebude vadit když se na chvíli vytratím s Wilem.

S Wilem jsem doplavala k nějaký jeskyni a když jsme byly vevnitř tak jsme tam mohli vidět různě velké a barevné kristaly.Z té krásy jsem ztratila Wila a tak jsem se ho vydala hledat dokud mě něco nechytlo jemně kolem pasu a nestáhlo někam hlouběji do jeskyně.Nejdřív jsem se lekla protože jsem měla něčím zavázané oči ale ani mi to nevadilo protože jsem ucítila na tváři letmý polibek.Zřejmě jsem se červenala protože jsem pak slyšela jak mi do ucha hlas šeptá že se pěkně červenám.Ten hlas byl k mému štěstí Wila který ještě něco schovával za zády a když jsem se ho zeptala co to schovává tak odpověděl at' natáhnu ruku a zavřu oči.Když jsem je znovu otevřela tak jsem měla na ruce krásný náramek vyrobený z křištálků z jeskyně.Něměla jsem slov a tak jsem mu za reakci dala docela vášnivý polibek který mi s radostí i oplatil.

K večeru jsme se vraceli zpět do paláce na večeři a na otázku kde jsme byli jsme odpověděli že na procházce.Když jsme se museli rozloučit tak mi slíbil že až se uvidíme tak bude mít pro mě dárek na který nikdo nezapomene a na který nikdo nemá.A já byla ráda že to říkal zrovna mě.Ale nejvíc mě dojme tím když mi zašeptá do ucha slova MILUJU TĚ!

Když jsem byla už ve své komnatě tak se tam přímo vletěli sourozenci a ptali se mě co se mezi mnou a jím stalo.Když jsem jim tedy řekla že jsem se do něj asi zamilovala tak kluci se začali smát a Mája si dala jednu ruku na srdce a jednu na čelo a řekla "A další romantika v naší rodině.".Pak jsme s Májou začali kluky provokovat tím že i oni mají své krasotinky a když padlo jméno jejich dívek tak se pro změnu začervenali oni a já s Májou se začli smát.Pak vešli do pokoje rodiče a ptají se čemu se to tu smějeme a my všichni čtyři zčervenáme a řeknem "Ničemu.".

Doufám že se vám to líbilo a že i vy najdete svého vysněného.

Vílí proměna

Od: Diany

Byli jsme na školním výletě.

Zrovna jsme šli po louce když mi najednou spadl můj amulet (Udělala jsem si ho podle vašich instrukcí). Našla jsem ho daleko v lese.

Všimla jsem si že nikdo v okolí není,byla jsem daleko od spolužáků a tak jsem to zkusila,soustředila jsem se a vykřikla

,,Diana Fairix!"

Podívala jsem se a zjistila jsem že to vyšlo,nemohla jsem tomu uvěřit,měla jsem vlasy kratší než je mám doopravdy a barvu špinavý blond,modrobílé šaty a krásnou čelenku s květinami a k tomu žlutý plášť.Ale teď jsem chtěla zjistit jakou mám moc a řekla jsem: ,,Malé tornádo!" Na ruce se mi objevil maličký vír,tak jsem poletovala a zkoušela různá kouzla,některá vyšla nějaká ne. Byla jsem strašně nadšená ale už nastal čas se proměnit zpátky na člověka,když jsem se proměnila rychle jsem běžela jsem rychle ke skupině a tvářila jsem se jako by se nic nestalo,bylo to báječné!

Moje tajná cesta do Hlubin

Od: Jíti

Bylo ráno jako každé jiné ale s tím rozdílem že jsem byla sama protože kluci někam se vypařili ale na nudu nebyl čas protože jsem si vzpoměla na to jak mi říkali že kdysy dávno existovalo město jménem Hlubina.Rozhodla jsem se trošku pátrat po tom městě.Asi po několika hodinách cesty jsem doplavala k městu a rovnou jsem se zeptala jednoho z lidí ''Jak se jmenuje toto město??'' a muž mi odpoví ''Toto se město se jmenuje Hlubina.''.Já se na něj překvapeně podívám a pak se podívám kolem sebe dokud mě ten samý muž neosloví ''Vy jste cizinka??'' a já mu odpovím "Vlastně tak trochu ano.Bydlím u svých přátel a až ted' jsem začala prozkoumávat místa mnohem dál než je dům v kterém bydlíme.''.Muž si mě začal důkladně prohlížet a nakonec mě řekne ''měla by ste jít za svou rodinou princezno" pak se ukloní a odpluje.Já celá zmatená přemýšlím co tím myslel a pak si vzpomenu že se mi občas objevoval v paměti obrázek kde jsou dva asi pětiletí kluci a dvě holčičky v náručí rodičů a taky si vybavuju že všicni měli ploutev.V tu chvíli celá ponořená do svých myšlenek do někoho narazím ale místo toho aby se dotyčný zlobyl mi řekl "Jít'o??Jsi to opravdu ty??" a já se na něj nevěřícně podívám ale až když mě obejme si vzpomenu kdo to je a hned na něj sypu otázky "Brácho jsi to ty??Jak se máš??Kde jsou ostatní??Jak se všem daří??Proč jsem byla sama??'' nakonec mě ale zastavil a řrkl at' za ním plavu a vedl mě do zámku jak jsme tak plavali zámkem tak mi málem oči zdůlků vypadly.Najednou jsme dopluly do nějaké komnaty a bratr co mě tam dovedl zavolal na zbývající dva sourozence ''Matthewe!Májo!Podívejte s kým jsem se srazil.'' a ukáže na mě.Matthew a Mája se na mě podívají a pak se ke mě vrhnou se slovy že už jsme zase všichni pohromadě.Zřejmě jsme dělali velký kravál protože do komnaty vešel muž a žena a když mě spatřili tak jako by oněmněli.Najednou ke mě přistoupila ta žena a řekne mi ''Vítám tě zpátky Jít'o.'' ale já se na ni nevěřícně podívám a položím ji otázku ''Odkud znáte mé jméno??'' po této otázce ke mě přijde muž a praví "Copak si nás nepamatuješ??Vždyt' my jsme tvá rodina.".Já mu odpovím "Ale můj otec je Kentaur a Máma Driáda a bratr je elf.Vy si mě určitě pletete.".Nejstarší syn přistoupí a povídá "Máma má pravdu Jít'o.Ty jsi jedna z nás." a já jim odpovím "Proč mě tedy vychovávali Kentaur s Driádou a měla jsem za bratra elfa??".Pak ke mě přistoupí máma s tátou a řeknou mi že ty u kterých jsem vyrůstala požádaly aby se o mě postaraly než mi bude patnáct protože byla u mě pravděpodobnost že se proměna zvrtne ale ted' když mě vydí jak mám krásnou ploutev tak jsou št'astní že se povedla a nabídli mi s nima zůstat.Chvíli jsem přemýšlela ale nakonec zvítězila myšlenka že budu moct už zůstat ve vodě kde mám přátelé a rodinu ale pro jistotu jsem se jich zeptala jestli by jim nevadilo kdybych občas vyplavala na hladinu protože tam žije jeden můj kamarád a rodiče souhlasili.Od té doby trávím v Hlubině svůj čas a občas za doprovodu bratrů a sestry vyplavu na hladinu a všichni si povídáme s Nikem.

Moje první proměna v mořskou pannu

Od: Jíťi

Ráno jsem si začala vyrábět amulet a použila jsem na něj pěkně barevnou mušličku a po výrobě amuletu jsem šla na pláž začít s proměnou.Když jsem dorazila na pláž tak jsem se ujistila jestli tam někdo není a naštěstí nebyl tak jsem skočila do vody a řekla ''Jitka Waterix'' a v tu chvíli jsem měla pěkně dlouhý hnědý vlasy s pár pramínky fialových vlasů a pěkně fialovou ploutev s podprsenkou stejné barvy.Když jsem se dost vynadívala na své přeměměné tělo tak jsem si vzpoměla na svého kamaráda Nika který věří na mořské panny a víly ale nikdo kromě mě mu nevěří a pokládá za blázna.Nevěděla jsem jestli se mu můžu promněněná v mořskou pannu ukázat ale mělo by to jak dobrou tak špatnou stránku.Ta světlá by byla že by konečně měl splněný sen setkat se s mořskou pannou ale ta špatná by byla že by mě mohl začít obvinovat za to že jsem se mu neřekla že jsem mořská panna ale jak bych mu to mohla říct když jsem až dneska se přeměnila??Radši jsem ještě chvíli přemýšlela nad tímto a pak jsem si chvilku plavala.Nakonec jsem se rozhodla najít podobnou mušličku jako mám já ted' na krku a dát ji Nikovi a dám mu to i kdybych se mu ukázala jako mořská panna.Po několika hodinách jsem našla podobnou mušličku a vyplavala jsem na hladinu a co nevidím Nik zrovna seděl na jednom kameni který byl obklopený ze tří stran vodou a z jedný souší.Začala jsem k němu pomalu plavat blíž a blíž a když jsem byla od něj asi 4 metry daleko tak si mě všiml a vypadal docela nadšeně a né naštvaně.Rozhodla jsem se ho tedy pozdravit ''Ahoj Niku.Co tu děláš??'' ale Nik místo odpověd'i na mě začal doslova sypat otázky ohledně toho proč vypadám jak mořská panna a já mu s úsměvem odpovídala ale zarazila mě otázka kdo mi pomohl s proměnou prý by tu osobu chtěl poznat a požádat aby mu pomohla se taky přeměnit.Chvíli po té otázce jsem přemýšlela jestli mu mám říct pravdu o škole pro víly a mořské panny nebo mu trošku zalhat a tak jsem se radši rozhodla pro menší lež i když to byla z půlky pravda.Řekla jsem mu''Víš Niku já jsem moc toužila po dobrodružství pod vodou bez potapěčských přístrojů a modlila jsem se snad roky aby se mi to splnilo a dneska jsem zkusila jestli to funguje a povedlo se.Nakonec si vzal potapěčský oblek s výbavou a šel se semnou potápět dokonce jsme se i pobavili.Večer jsme se rozloučili a já mu slíbila že si to můžem někdy zas zopakovat a když zmizel z dohledu tak jsem se přeměnila na člověka a šla taky domů.Večer v posteli jsem ještě nakreslila mnoho obrázků co jsem ten den prožila a nakonec usnula s myšlenkou že i Nik má ploutev a že plaveme spolu a jsme št'astní.